Rodina ? Nemám . . .

18. května 2012 v 15:18 | Mai-chan^^

Nedávno se mnou jedna moc milá slečna udělala rozhovor .

Marky: Dost jsi se za poslední rok změnila, jaké na to byly ohlasy?
Mai-chan: Hodně lidí mi od té doby začalo podlejzat, upřímně řečeno mě ale taky někdo nemá rád a pomlouvá mě. Je mi to líto, ale abych řekla pravdu, mám ty lidi u prdele...


Marky: Wow, neřekl ti už někdo, že jsi... no... jiná a divná?
Mai-chan: Vlastní rodina mě označuje za kurva a ano, dost lidí mi to řeklo.
Marky: Nemáš to zrovna nejlehčí...
Mai-chan: Víš co, není to nejlehčí, chceš něčeho dosáhnout, ale nikdo ti k tomu nepomáhá. Dost mě to ničí, moje psychika není zatím moc nepožkozená, ale může být i hůř.
Marky: Rozhovor s tebou je fakt dobrej, připadám si, jako kdybych zpovídala nějakou hvězdu. *smích*
Mai-chan: Fakt? Vždyť já hvězda jsem! *smích*
Marky: Slyšela jsem, že jsi už prožila šikanu i kyberšikanu... je to pravda?
Mai-chan: Tak jestli se o tom mluví už takhle veřejně, neodolám a napíšu k tomu taky názor; strašně moc lidí si neuvědomuje, že tu je o hodně víc vyjímečných lidí, než jsou oni sami. Myslí si, že jsou lepší než všichni, ale není to pravda...
Marky: Chceš tím říct, že jsi lepší než všichni?
Mai-chan: Ne, to samozřejmě ne, ale prostě... lidi odsuzují ostatní kvůli vzhledu a povaze a dalším věcem, ale neví, jakej je ten člověk doopravdy... jasně, když toho člověka znáš, tak prostě víš, co je zač. Když k tobě příjde, poplácá tě po rameni a řekne: "Hele, jsi fakt dobrá, pokračuj v psaní," a za tejden za tebou příjde a řekne: "Píšeš naprostý sračky," je jasný, že to není člověk s hlavou v pořádku. Musíš uznat, že takových lidí chodí po světě miliony...
Marky: Fuuuh, vyrazila jsi mi tím dech. Máš svůj názor, líbí se mi to.
Mai-chan: Stojím si za ním.
Marky: Co ty a rodina? Jaké máš přátelé?
Mai-chan: Nechci se o tom bavit...
Marky: Ale no tak...
Mai-chan: Je to na hovno...
Marky: Hm...?
Mai-chan: Prostě už nejsem součástí rodiny. Mám jen dvě nejlepší kamarádky a z toho se mi jedna odstěhovala. Ostatní jsou svině a nemůžu jim věřit. S tou best kámoškou jsem toho prožila tolik... že bych to ani nemohla všechno vylovit z paměti a říct ti to.
Marky: Jak jsi to myslela s tím, že nejsi součástí své rodiny?
Mai-chan: Neřekla jsem, že je to moje rodina!
Marky: Dobře, omlouvám se. Jak jsi to teda myslela, že nejsi součástí rodiny?
Mai-chan: Prostě je to všechno strašně zamotaný, (pozn. - v téhle části mi začaly slzet oči) táta si našel přítelkyni a o mě se nezajímá. Každý den slyším, jak se společně smějí, ale o mě neprojeví ani trochu zájmu. Máma bydlí v úplně jiném městě a skoro se nevídáme. Je mi to líto, mrzí mě to...
Marky: To je docela drsný... nemáš to jednoduchý...
Mai-chan: Zvykla jsem si. Přežívám tak, jak se dá, ale abych řekla pravdu, teď se mi moc nedaří.
Marky: Dobře, konec těhle depresivních řečí. Co hudba?
Mai-chan: Hudba? Ta mi dodává sílu to tady vydržet.
Marky: Co všechno poslocháš?
Mai-chan: Dloooooouhou dobu jsem utajovala, že jsem Belieberka, ale teď jsem šla s pravdou ven. Vlastně ani nevím, proč jsem to nikomu neřekla. Každopádně se mi hrozně ulevilo. Poslouchám i One Direction, prostě všechno, od metalu po pop. Nejvíc teď poslouchám Falling In Reverse, Escape the Fate, Black Veil Brides, One Direction, Metallicu a tak dále... Jedinému žánru, kterému se vyhýbám, je dechová hudba a lidovky. To mi připomnělo... *začala jsem podupávat nohou a pískat do rytmu písně "Bílá orchidej". Zanedlouho, když chce Marky položit další otázku, jsem začala zpívat*: "Jen bílá orchidéééééj..." *Smích*
Marky: Proboha, zpíváš příšerně! *Smích*
Mai-chan: Díky, teda, já vím, že je to děsný, ale že až tak? *Smích*
Marky: Bylo to ucházející...
Marky: Měla jsi někdy stavy, kdy jsi... no, nechci bejt hnusná, nebo tak, ale... chtěla umřít?
Mai-chan: Záleží na tom, jak to vezmeš... Když se dívám na fotky Nialla, Harryho, Zayna, Louise a Liama (a Kevina) a Ronnieho a Andyho a těch dalších ťulipasů, tak se mi umřít chce. V dobrém slova smyslu, jsou dokonalí.
Ale když to vezmeme v tom jiném, zlém, tak musím podotknout, že jsem měla nakročeno do blázince.
Marky: Myslíš to vážně?
Mai-chan: Naprosto. Byly časy, kdy se mi v hlavě ozývaly hlasy a říkaly, ať zabiju sebe a celou svoji rodinu. Nedělám si prdel, z tohohle se sranda nedělá. Pak jsem ale začala chodit mezi lidi a přešlo to. Díky bohu.
Marky: Uff, to jsem ráda, že je to v pořádku.
Marky: A poslední otázka na závěr - máš kluka? Co soukromí a sexuální život?
Mai-chan: Hele! Otázky na tělo, křížovej výslech, holka ty mě děsíš! *Smích*. No, momentálně jsem nezadaná, před pár dny jsem se rozešla se svým klukem, se kterým jsem byla pět měsíců. Zatím to přežívám. To mi připomělo... jsem bisexuálka.
Marky: Fuha, no. Dost intimní zpověď. Tak se zatím měj, zase někdy uděláme takový rozhovor! Ahoj!
Mai-chan: Čest, moja.
 


Komentáře

1 Alliade Chiaki Sheppetsu Alliade Chiaki Sheppetsu | Web | 18. května 2012 v 15:24 | Reagovat

krásný blog

2 Limonáda . Limonáda . | Web | 18. května 2012 v 15:28 | Reagovat

Super !:D

3 Yuki-chan Yuki-chan | Web | 19. května 2012 v 11:13 | Reagovat

Dobrý rozhovor. :-) A máš pekný blog.

4 Tris Tris | E-mail | Web | 20. května 2012 v 9:05 | Reagovat

Ten rozhovor mě dostal do kolen... wow...!

5 Joeí Joeí | Web | 27. května 2012 v 14:21 | Reagovat

To s tou bílou orchidejí xD Jinak bezva rozhovor :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama