Confused - 7. díl

14. června 2012 v 19:52 | Mai-chan^^ |  Confused


Nedokázala jsem pobrat ty slova, která vycházela z jeho úst.
"Musím ti něco říct," vzal mě za ruku a vlekl mě na Niallovu zahradu.
Tam se se mnou posadil na houpačku a skousl si spodní ret.
"Mám rakovinu," řekl klidným hlasem čekal na mou reakci.

Už uběhl měsíc od té doby, co jsem se dozvěděla, že Harry má rakovinu. Jeho stav se nezlepšil, právě naopak. Ale co je na tom lepší, chodíme spolu.
Právě teď jsem v nemocnici u Harryho v pokoji. Spí. Je tak děsně roztomilý...
Pohnul se. Za ty dvě hodiny, co u něj jsem, sebou škubl jenom jednou. Ve spánku se usmíval, muselo se mu zdát něco krásného.

"Amy..." Zašeptal a otevřel oči. Hned jak mě uviděl, snažil se posadit. Nedovolila jsem mu to, byl připojený na přístroje. Začal po mě natahovat ruce a smát se jako malé dítě.
"Harry, lásko, uklidni se! Jsem tu. Chováš se jako prcek," zahihňala jsem se a pohladila ho po jeho kudrnách. Sladce se usmíval a vzal si mou dlaň do těch svých. Jemně mi ji zasypával polibky a hladil konečky prstů.
Byla jsem s ním tak děsně moc šťastná. Už dlouho jsem nebyla tak ráda, že žiju. Jsem tady na světě jen proto, abych pomohla Harrymu. Vím, že se to zlepší. Musí.
Naklonila jsem se k němu. Jeho suché a popraskané rty se otřely o ty mé a něžně jsme se políbili. Jako kdyby se mazlili dva motýlci.
"Miluju tě," vzdychl. Byl smutný. "Amy, včera večer tady byl doktor a říkal, že je to horší a horší. Rakovina se mi rozšířila skoro všude a je nepravděpodobné, že se uzdravím... že přežiju..."
Do očí mi vhrkly slzy. On musí žít. Co bych bez něj dělala? Vždyť ho miluji a on mě taky.
"Shh, neplač, miláčku, slzy ti nesluší. Mám tě rád usměvavou," setřel mi velké slané kapky z tváře a pohladil mě.
"Neumřeš, že ne? Harry, ne... Musíš být silný..." Koktala jsem.
Nádech, výdech.
"Budu bojovat. Za nás," znovu mě políbil a pak se uvelebil na nemocniční posteli. Rozhlédla jsem se uslzenýma očima okolo. Muselo to pro něj být děsně deprimující. Tolik bílé barvy. A ještě jak k tomu pípají ty přístroje.
"Měla by jsi jít. Jsi tu už dlouho," zavrtěla se zelenooká beruška.
"Teprve dvě hodiny. Nenechám tě tu samotnýho. Až usneš, tak možná půjdu, dřív ne," stála jsem si na svém.
"Miluju tě." Sevřel mou dlaň v té své a zavřel oči.
"Miluju tě." Usmála jsem se a tiše se rozplakala. Ani ne po pěti minutách usnul. Vymanila jsem svou ruku z jeho sevření a dala mu polibek na rty a čelo. Ještě jsem ho trošku přikryla, aby mi, chudáček, na stará kolena nenastydl, vzala si věci a odešla.
Na chodbě jsem si odchytla doktora. Zavedl mě do své kanceláře a nechal mě se posadit.
"Jsem zrovna na odchodu, ale měl jsem ponětí, že tu ještě budete. Vy ho milujete, že?" Zastrčil si do zásuvky nějaké papíry a pak se posadil naproti mně.
"Ani nevíte jak moc."
Lítostivě se na mě podíval; "Nedáváme mu moc času. Maximálně týden, víc ne. Je mi to líto..."
Kurva. Ne, to není... doprdele, jak?!
"J-j-jak to? Vždyť... musíte něco udělat. Cokoliv! Musí žít." Sesunula jsem se na židli a málem nezadržela slzy. Na veřejnosti prostě nebrečím.
"Není mu už jak pomoci. Na nemoc jsme přišli prostě moc pozdě... Je mi to líto..." Řekl už podruhé.
"Asi už půjdu," zvedla jsem a bez rozloučení odešla. Musela jsem se uklidnit.
Sotva jsem došla domů, zhroutila jsem se na zem a rozplakala se. Proč?!
Proč vždycky, když najdu své jediné štěstí, se mi všechno zkazí? Doplazila jsem se do ložnice a tam jsem si lehla na postel. Sesunula jsem ze sebe kalhoty a přikryla se peřinou.
Před čtrnácti dny jsem tu takhle spala s Harrym. Tulili jsme se k sobě a líbali se. Promilovali jsme celou noc.
Položila jsem si dlaně na tvář a vykřikla: "Harry! NEEE!" Věděla jsem, že umře, ale přece to nějak muselo jít. Nemůže jen tak zemřít.
Nevím jak, ale usnula jsem. Zdály se mi hrozné noční můry.




Asi jste někteří pochopili , že to nedopadne dobře . . .
 


Komentáře

1 jus-bieber jus-bieber | 15. června 2012 v 14:57 | Reagovat

Neboj kamarádka mi dělá dess.Já ho totiž neumím:)TAk jak mi udělá dess tak to potom dodělám:)))

2 Flossy. Flossy. | Web | 16. června 2012 v 21:55 | Reagovat

Hej ty píčo! :D :D Tak to je dost hustý :P :D

3 Kiki ;] Kiki ;] | 17. června 2012 v 21:21 | Reagovat

Skvělý! :)
Už se těším na další díl! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama