Far Away - 3. díl.

29. září 2012 v 21:41 | Mai-chan^^ |  Far away
Well, takže. Omlouvám se všem, kteří tuto povídku čtou a museli čekat tak dlouho. Nebudu se vymlouvat na problémy, školu, nebo podobně... Prostě jsem byla líná napsat další díl. Nevinný

Ležela jsem na posteli, v rukách držela svůj úžasný ablet a surfovala po netu. Psala jsem si s kamarádkami, které teď velmi dlouho neuvidím, usmívala se sama pro sebe a snažila se nevnímat ten hluk, co se ozýval z Harryho pokoje.
Zatraceně, čekala bych, že poslouchá lepší hudbu.
- Ivo, kdy jako hodláš přijet? :D - Vyskočilo na mě chatovací okénko. Milá Sáro, za půl roku jsem u tebe jako na koni.
- Neboj, už brzo. Kdo si počká, ten se dočká.-
- Musím už jít, fotr po mně zase něco chce. Pa. :* - Loučily jsme se asi deset minut, pak byla offline a já najednou neměla co dělat.

Odložila jsem tablet, sedla si, nohy spustila z postele a hypnotizovala dveře.
Po minutě ticha jsem se zvedla, došla ke dveřím a seběhla schody. Bylo půl čtvrté. Ani jsem neobědvala, měla jsem hlad.
Otevřela jsem ledničku, zpívajíc si přitom náhodnou písničku, co se mi dostala na mysl, a vyndala z ní párky. Ohřála jsem si je v mikrovlnce, vzala si rohlík, s hořčicí si sedla ke stolu a ládovala se.
Potom jsem po sobě uklidila, lezla zpět po schodech do pokoje a tam jsem se převlékla.
Nehodlala jsem Harrymu říct, kam se chystám, já se ho taky neptám, kdy někam půjde.
Nacpala jsem si do tašky přes rameno věci potřebné k přežití; mobil, klíče, které mi včera dala Anne už na letišti, kapesníčky, řasenku, lesk na rty, zrcátko, hřeben, zapalovač a cigarety.
Vyrazila jsem z pokoje, dole v chodbě se nazula do klínových bot a odešla. Vstříc Holmec Chopel. Nebo Chapel? Co já vím...
Vyšla jsem před dům a rozhlédla se. Sakra, je to tu celkem velké. No, co už.
"Kam se ženeš?" zakřičel na mě Harry z okna.
"Co je ti po tom," prskla jsem zpátky a zabočila doprava.
"Jdeš špatným směrem, město je tudy." Ukázal doleva.
"Kdo říká, že jsem chtěla jít do města?" Zvedla jsem obočí.
"Tak promiň, panenko." Harry se usmál, zavřel okno a stáhl žaluzie.
V duchu jsem si nadávala, ale prošla jsem zpátky okolo domu a šla směrem do města. No co, malá lež nikdy nezaškodí a pomoc se taky hodí.
"Takže nejdeš do města?" zasmál se mi za zády Harry. Okamžitě jsem zčervenala, ale neotáčela jsem se.
"Víš, co si můžeš." Ukázala jsem na něj prostředníček, ale ten debil ke mně přiklusal a šel vedle mě.
"Tak, co bys chtěla vidět? Máme tu pomátky, které by se ti mohly líbit." Harry se ušklíbl.
"Od tebe nic nepotřebuji. Jsem v pohodě." Rozhlédla jsem se a přešla ulici, Harryho jsem měla, pochopitelně, v patách.
Zahlédla jsem partu, jak se povalovala po lavičce. Ve stejné chvíli, co jsem zaměřila svůj pohled na vysokého kluka s menším čírem, začali nás pozorovat i oni.
"Možná, že by jsme měli jít." zamumlal Harry a chtěl mě stáhnout k sobě. Vysmýkla jsem se mu a popošla od něj krok. Otočila jsem se na něj. Ve tváři mu hrál zmatek a... strach? Vážně se na tváři toho kreténa objevil strach? On se jich bojí?
Obrátila jsem se zpět k té skupince. Dřív nebo později si tu nějaké přátele najít musím. Vydala jsem se rozhodným krokem k nim. Žádná nejistota, Iv. Jen úsměv, buď milá, trocha humoru a sarkasmu tě v nutném případě zachrání.
Nemusela jsem se otáčet, věděla jsem, že za mnou Harry ještě stojí. Když jsem se ale otočila, nebyl tam. Kráčel si loudavým krokem domů.
Dobře, možná, že jsem už trochu nejistá byla.
"Ahoj." Přišla jsem k nim. Znechuceně se na mě podívali.
"Co chceš?" vypálila ke mně malá zmalovaná blondýnka.
"Uhm, tak mě napadlo... Víte, jsem tu nová a..."
"Jestli jsi se přišla seznámit, tak si můžeš dát odchod." Mávla nade mnou rukou a potáhla z cigarety.
"Nebuď taková, nemusí být špatná," usmál se na mě ten s tím čírem.
"Tak ty chceš patřit k naší partě, jo?" zasmál se kluk s krásnýma modrýma očima, patkou přes oko a piercingem ve rtu. Prostě to byl kluk, co se zřejmě těšil ze stylu EMO.
"Chci si jen najít někoho, s kým bych tady mohla být."
"Dobře. Kouříš?" zeptal se mě ten s tím čírem a nabídl mi cigaretu.
"Mám svoje." usmála jsem se.
"Výborně, tak si k nám sedni, jako doma." zasmála se ta blondýna.
"Jsem Cheryl, tohle je Andy, Jared, Ben, Suzanne a Kelly." představila mi Cheryl všechny členy té 'bandy'.
"Jsem Ian."
"Nejsi z Anglie, že jo?" uhádl Ben, který do této doby mlčel.
"Jsem z Česka."
"Z Česka? Odtud je ten methanol, že jo?" vložila se do toho Suzanne. V té chvíli jsem se příšerně styděla za svou zem.
"Hm, jo."
Chvíli jsme si povídali, potom vytáhl Andy nějaký balíček. Nějaký... Byla to tráva, lépe řečeno.
"Cekneš o tom někomu a jsi tuhá, jasný?" Chytila mě prudce za vlasy Kelly. Byla to ta blonďatá děvka.
"Jo, neblbni. Nejsem krysa."
"Jen aby!"
"Dáš si?" Jared se mi zadíval do očí. Měl je úžasně modré.
"Hm, neměla bych... Budu mít průser." zapochybovala jsem. Co kdybych přišla domů zhulená jak dřevo a nachytal by mě Harry?
"V tom případě vypadni." zasyčela mi Kelly u ucha.
Ne, já tu chci někoho znát. Nepůjdu pryč.
"Dobře, dám si." Vzala jsem si od Jareda ubalený joint. Potáhla jsem, zamotala se mi hlava. tak dlouho jsem už neměla trávu...
"Ty vole..." ulevila jsem si.
"Wohou! A co? Proč na nás ty lidi tak čumí?" zeptala jsem se Andyho, na kterém jsem byla zavěšená už dobrou půl hodinu.
"Asi proto, že jsi totálně zhulená." Vzal mě do náruče.
"Kde bydlíš?!" vyhrkla Suzanne.
"Já vůbec, ale vůbec netuším!" Rozhodila jsem rukama, přičemž jsem praštila Andyho do obličeje. Okamžitě mě pustil a chytil se za tvář. Dopadla jsem na tvrdou zem. Praštila jsem se dost ošklivě do obličeje. Určitě jsem to měla odřené, ale v té chvíli mi to bylo naprosto jedno.
"Bože, já jsem idiot!" Smála jsem se, naprosto neschopná se zvednout. Na nohy mě vytáhl až Ben, který nade mnou kroutil hlavou.
"Příště tu trávu omezíme."
"Né, příště jí bude víc! Prosím!"
"No, jo, jasně, ale teď mi řekni, kde bydlíš?!"
"Budu tě navigovat." řekla jsem, vyplázal na něj jazyk a zaklonila hlavu. Bylo mi neuvěřitelné teplo, chtěla jsem dělat něco bláznivého a měla jsem hlad.
"Teď doprava." zívla jsem si.
Přestávala jsem vnímat, měla jsem mozek otupělý trávou.
"Už můžu jít, pusť mě." zanaříkala jsem. Ben mě lehce sundal a nechal mě jít.
Malinko jsem se motala, jelikož jsem neměla jen trávu, ale i nějaký alkohol. Baileys. Baileys Original Irish Cream.
Unikátní irský alkohol, spojující čerstvou smetanu, irskou whiskey, nejjemnější irský alkohol a přírodní aroma (chuť). Myslím, že to má 17 %.
Konečně jsem dorazila domů. Bylo něco po deváté hodině večerní. V obýváku hrála televize.
Rozloučila jsem se svými novými přáteli a šťastně doběhla do obýváku. Na gauči ležel Harry, sledoval nějakou telenovelu a byl přikrytý dekou.
"Kam jsi šel? Myslela jsem, že by jsme se s nimi mohli bavit. Byli celkem fajn!" Zavrávorala jsem, sedla si na zem a usmívala se jako šťastný idiot.
"Co jsi měla?" Zvedl obočí.
"Trávu a nějakej chlast. Mám hlad, omluv mě." Zvedla jsem se, doklopýtala do kuchyně. Chvíli jsem se rozhlížela přes celou kuchyň. Stála jsem tam asi pět minut, když jsem si sedla na židli, hlavu položila na složené ruce na stole a... usnula.
 


Komentáře

1 Katty Katty | 30. září 2012 v 11:56 | Reagovat

Super díl ! :) Těším se na další :)).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama